Lednice v Lednici

dscf0499.jpgByla zimní auditní sezóna, vysedávaje dlouho do noci v práci, rozhodl jsem se vyjet si do lázní. Brněnské krajské ředitelství Českých drah zorganizovalo výlet do Lázní Lednice pod heslem ČD Wellness. Tak jsem si koupil lístek a těšil se na odpočinek v lázních.

Celý program začal v 9:35 na brněnském hlavním nádraží odkud vyrazil historický motorový vláček do Lednice, který tvořil motorový vůz zvaný Krokodýl a historické vozy ze soupravy Hurvínek. Typické dřevěné sedačky, příjemný průvodčí a neskonale dlouhá cesta. Vždyť jen do Břeclavi trvala skoro hodinu, EC, kterým běžně jezdím tuto trasu zvládne za necelou půlhodinku.

Pomalu se šinul krajinou. Zasněžené vinohrady střídala silueta Pálavy, následně pak romantické stavby Lednicko-valtického areálu, jenž má rozlohu 283 km čtverečních a který nechal Jan I. z Lichtenštejna během první poloviny 19.století upravit do podoby romantické krajiny. Již v 15.století založili Lichtenštejnové rybníky, které byly do ní citlivě zakomponovány. Ještě než jsem k nim přijel, mohli jsme si prohlédnout jednu z romantických staveb celého areálu - empírové konírny Nový dvůr. Z hráze mezi Lednickým a Prostředním rybníkem, po němž se vláček šinul k Lednici, byl výhled nalevo na Rybniční zámeček, napravo na Appolónův chrám. Ale to už se blížil cíl mého výletu - Lednice.

Přijeli jsme na nádraží, které bylo pro svou malebnost vybráno v roce 2010 do finálové desítky nejhezčích nádraží u nás. Jeho architektura zapadající do stylu lichtenštejnské krajové úpravy láká celou řadu filmařů, kteří jej využívají jako přirozené kulisy. Vlaky tu totiž zajíždějí jen o víkendech nebo při speciálních akcích jako je ČD Wellness.

Z nádraží vedly mé kroky do Lázní Lednice. Byly otevřeny teprve nedávno, ale službami jsou na velice dobré úrovní. Ve vstupní hale je recepce a vkusně a střídmě zařízená kavárna. Masérka se mě ujala a já si užíval klasickou částečnou masáž. Domluvil jsem si ještě koupel v jodově-brovové vodě s alpskými bylinkami, která se do lázní dovádí z nedaleké Charvatské Nové Vsi. Byla opravdu příjemná a zakončeno vše bylo plaváním v bazénu. Tak jsem v lázních strávil 2,5 hodiny.  A klidně bych tu byl i déle, ale chtěl jsem si den užít a pokračoval v programu.

V duchu poklidného pobytu byla po lázeňské kúře i procházka zámeckým parkem v mrazivém počasí. Bočním vstupem jem vstoupil do barokních zámeckých zahrad. Vše bylo pokryto sněhem. Vládl tu klid, který je zapadal do koncepce celého relaxačního pobytu v Lednici. Kolem skleníku z roku 1844, který je jedinečnou ukázkou železné konstrukce se skleněnými tabulemi, jsem se dostal do anglického parku. Ubřehu jednoho z kanálů stála výletní loď. Čekala na své pasažéry, aby je dovezla k další romantické stavbě zřícenině Janohradu a pohostila je svařeným vínem. Já pokračoval v prohlídce parku. Přes Zámecký rybník jsem viděl Minaret, nejstarší romantickou stavbou areálu z roku 1802 a symbolem nejen lázní, ale i celého areálu.

V rámci programu jsem navštívil také reprezentační prostory zámku. Původní tvrz byla nahrazena nejprve barokním zámkem, který byl dle Erlachových plánů dokončen Martinellim. Z této doby se dochovali jen stáje a jízdárny, kde je dnes expozice Tajemná Indonesie a tropické akvárium Malawi. Zbytek barokních budov podlehl empírové a hlavně neogotické přestavbě z let 1846 - 58 vedené pod taktovkou arch. Wingelmüllera a Heidricha. Interiéry tohoto původně letního sídla jsou bohatě zdobeny látkovými tapetami a hlavně dřevořezbami na kazetových stropech ši samonosných schodištích. Vzhledem k tomu, že zámek sloužil jako letní sídlo, přes zimu Lichtenštejnové sídlili na nedelekém valtickém zámku, na efektivní vytápění během zimy se nemyslilo, proto tu byla strašná zima, no jako v lednici (zámek se v zimě dokáže vytopit maximálně na 17°C, což nebyl tento případ, kdy rtuť teploměru zůstávala hluboko pod nulou).

To už se blížila 16 hodiny, kdy byl čas na cestu k nádraží. A kdeže je víno? Všude kolem. Ve vkusně zařízené  lázeňské kavárně Vinselekt Michlovský, v cukrárně ve městě Vinné sklepy Valtice a na náměstí radniční vinotéka. Prostě i milovník vína si najde svou skleničku.

Den strávený v Lednicko-valtickém areálu, jenž byl roku 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, ale stál zato. Fotil jsem a příjemně si odpočinul.

TOPlist